Viditelné pozadí

Minulý pátek, 9. 1. 2026, jsme měli schůzku, která ve mně ještě dlouho doznívala. Seděli jsme s naším webmistrem a marketingovým poradcem Petrem Žaloudkem a povídali si o webových stránkách mého manžela, Radovana Holuba. Tématem nebyla jen technická struktura webu, ale hlavně to, jaký příběh mají stránky vyprávět – a kdo všechno za tím příběhem stojí.

Dostali jsme se k otázce, zda a jak se mám k webu připojit i já. Povídali jsme si o propojení našich profesních světů, o tom, že máme široký záběr, ale že to vlastně opravdu dává dohromady smysl. Petr během debaty zmínil, že z nás cítí klid, harmonii a přirozené spojení. Takové, které se nedá vymyslet marketingovou strategií, ale které prostě je.

Moje hlavní oblast je personalistika. Věnuji se jí už osmnáct let. Je to práce s lidmi, se strukturami, s důvěrou, s procesy, které často nejsou vidět navenek, ale bez nich by celek nefungoval. Můj muž během rozhovoru řekl větu, která ve mně rezonovala: že už jsem „dostatečně velká“ na to, abych nemusela být ambiciózně na první stránce. Že moje role je jiná – tvořit zázemí, stabilitu, kontext.

A právě v tu chvíli Petr pojmenoval to, co jsme všichni cítili, ale ještě to nemělo název. Řekl: „Ano, to propojení bude jako viditelné pozadí.“

Viditelné pozadí. Něco, co není v centru pozornosti, ale přesto je neoddělitelnou součástí obrazu. Něco, co dává smysl tvarům v popředí, drží je pohromadě a vytváří atmosféru. Bez pozadí by hlavní motiv působil prázdně, neukotveně.

Čím dál víc si uvědomuji, že právě tahle role je pro mne jako na míru ušitá. Nemusím být nejhlasitější ani nejviditelnější. Stačí, že jsem přítomná a svá. Že do společného prostoru přináším zkušenost, klid a lidský rozměr. A že tohle všechno může být vidět – i když to není napsané velkými písmeny na titulní straně.

Možná je „viditelné pozadí“ přesně tím místem, kde se potkává profesionalita s lidskostí. A kde věci začínají dávat skutečný smysl.

Lenka Holubová, HR konzultant