S obytňákem poprvé sami na Slovensku: 1. díl – Osvícený Beckov a nečekaná pomoc v Trenčíně
Rozhodnutí padlo vlastně ze dne na den. Sledovali jsme předpověď počasí, sbalili saky paky do obytného auta a vyrazili vstříc novému dobrodružství. Jelikož jsme tentokrát jeli úplně sami bez dětí, užívali jsme si tu sladkou svobodu hned od první chvíle. Volba padla na sousední Slovensko – a rozhodně toho nelitujeme!
Pátek večer: Noční přivítání pod hradem Beckov
V pátek po práci jsme naložili obytňák a vyrazili na cestu. Naší první zastávkou byl hrad Beckov. Na místo jsme dorazili až kolem deváté hodiny večer. To, co nás ale čekalo, nám vyrazilo dech. Pod noční oblohou se tyčil nádherně osvětlený hrad na skále, který působil až pohádkově.
Ráno jsme nechtěli nic zmeškat. Hrad otevírá v 9:00, takže jsme byli u brány úplně první. Díky tomu jsme si užili:
Neuvěřitelné výhledy do okolí bez davů lidí.
Krásnou expozici s draky, která nadchne nejen děti, ale i dospělé hračičky.
Ranní kávu ze stánků, které na nádvoří ještě zanechaly atmosféru předchozích akcí.
Sobotní Trenčín a legendární parkovací zážitek
Z Beckova naše cesta pokračovala směr Trenčín. Hned po příjezdu ale přišel první menší zádrhel – zaparkovat s obytným autem v historickém městě není jen tak.
Někdy má ale člověk obrovské štěstí na lidi. Narazili jsme na dvě ochotné městské policistky, které si právě chtěly pochutnat na zákusku. Když viděly naši bezradnost, zákusek s úsměvem odložily, nasedly do auta a zavezly nás na skvělé parkoviště kousek od centra, které je navíc zcela zdarma! Tímto jim ještě jednou moc děkujeme, to byla záchrana.
V Trenčíně jsme nebyli poprvé – vrátili jsme se sem přesně po třech letech. Město má neuvěřitelného ducha. Po procházce jsme dostali pořádný hlad a zamířili do restaurace Speranza, kterou můžeme všema deseti doporučit na skvělý oběd.
Směr Liptovská Mara
S plnými bříšky a skvělými zážitky jsme se odpoledne přesunuli k naší hlavní základně – k vodní nádrži Liptovská Mara, kde jsme strávili dvě nádherné noci.